Láska může být nádherné spontánní propojení duši, ale nemůže být útrpným závazkem pro vzájemná naplnění našich očekávání.
Mír je jako most mezi námi , po kterém může láska přecházet a Láska je energie, pro kterou ten most stavíme.
Předsudky jsou strachem vyvolané extrapolace minulosti do budoucnosti. Často na úplně jiné osoby, v jiné době a v jiné situaci.
Pokud člověka "odepíšeš", ubíráš mu sílu, víru a naději se změnit. A to platí i o nás samotných.
Minulost je hlavně naší učitelkou, ale neměla by být vězením.
Je moudré přijmout, co nemůžeme změnit, ale patří mezi to i násilí a zneužití moci? Není to náhodou naše neschopnost a alibismus?
Zázrak je mimořádný zákonitý děj, kterému prozatím nerozumíme.
Pokud se snažíme zničit zlo pomocí zla, tak jej neodstraňujeme, ale naopak posilujeme a stáváme se sami jeho podporovateli a šiřiteli.
Člověk není černý nebo bílý, má 8 000 000 000 odstínů šedi
Bolest je součástí života a není ostudou. Předstíraná radost není radostí, ale jen další bolestí.
Opravdová láska se pozná tak, že nás dělá lepším člověkem. Že podporuje dobré vztahy jak s blízkými, tak s ostatními lidmi.
Ze sebelásky vyvěrá láska k ostatním a láska k ostatním vytváří kolem nás láskyplné prostředí, které inspiruje další k dávání lásky. Dáváním lásky druhým, dáváme lásku i sami sobě a posilujeme tím i sebelásku.
Někdo raději uvěří hezké nepravdě, než smutné realitě. Řešením není uvěřit nepravdě, ale přijmout realitu nebo ji zlepšit.
Můzeme žít v dostatku, a tak není nutné žít na úkor ostatních. To přináší vzájemný boj a neštěstí.
Kdo je bez viny, ať první hodí chlebem
Nezlobte se na kamna, že vás spálila. Ona za to nemůžou. Jen dělají svou práci.
Pochybné duchovní učení o sobě prohlašuje, že je jediné a nejlepší. Dobré se jen uchází o naši přízeň a lidi spojuje.
Povrchní krása se může okoukat , ale krása duše ne a může i růst.
Pro něco se člověk musí rozhodnout, i když neví jak to dopadne, aby tomu dal šanci, aby se to mohlo stát.
Jsme jedineční, tak to neodmítejme, ale nechme to rozkvést, pokud to může přinášet všem radost a lásku.
Řešme ne CO, ale PROČ musíme něco skrývat a dělat to, co někomu škodí? A pak něco změňme a možná se nám bude všem lépe žít.
Kdo jinému lásku dává, sám do ní padá
Mamon je motýl Mamon je včela Mamon je kůže hozená do popela
Strach odvádí naší pozornost od lásky k domnělým nebezpečím a zasahuje do schopnosti vnímat nestranně realitu