NENÁSILNÁ KOMUNIKACE PŘINÁŠÍ NADĚJI

Nenásilná komunikace (NVC) byla populárně propagována americkým psychologem Marshallem Rosenbergem . Tento koncept vyvinul v 60. letech 20. století a od té doby se rozšířil po celém světě jako efektivní nástroj pro řešení konfliktů a vzorců komunikace. Rosenberg kladl důraz na to, jak mluvíme o svých potřebách a pocitech, aniž bychom obviňovali, kritizovali nebo soudili druhé.
Hlavními pilíři nenásilné komunikace jsou:
1. Pozorování bez hodnocení: Popisujeme situaci bez přidávání subjektivních soudů, což pomáhá odstranit obranné reakce druhých.
2. Vyjadřování pocitů: Sdílíme, jak se cítíme v dané situaci, místo abychom obviňovali druhé.
3. Vyjádření potřeb: Zaměřujeme se na vyjádření toho, co skutečně potřebujeme, místo abychom se zaměřovali na to, co nechceme.
4. Formulování žádostí: Vyjadřujeme své žádosti pozitivně, konkrétně a konkrétně, což umožňuje jasno a otevřenou výměnu.
Tento přístup je zaměřen na to, aby nám komunikace pomohla rozumět jednomu druhému, místo aby se stala bojištěm.