PARTNERSKÁ KRIZE JE ZÁKONITÝ JEV

Partnerská krize nastává, když partneři nejsou schopni konstruktivně komunikovat  a nacházet společně příčiny a řešení konfliktů, které život zákonitě přináší. Vlastnosti druhého se stávají nesnesitelnými a jejich soužití se stává více utrpením než radostí.
Problém je v tom, že soužití dvou různých lidí s různými návyky a hodnotami naráží zákonitě na rozpory a již nejsme ochotni je tolerovat, jako v období zamilovanosti. Jen málo lidí si dokáže uvědomit, že příčina problému je právě v této rozdílnosti, a tak i na jejich straně.
Rodinné vzory přebíráme v dětství automaticky jako houba nasává vodu, včetně i vlastností, které se nám později nelíbí (jsou pro nás nefunkční) a jsou zákonitě i jiné, než má partner.  Pokud dokážeme tyto programy v sobě identifikovat a dokážeme i mít dostatečnou vůli a trpělivost je případně "přeprogramovat", tak je možné i ve vztahu i najít společnou harmonii. Dalším bonusem je, že je nemusíme pak i replikovat, můžeme žít pak odlišně, než jak žili předchozí generace a nepřenášíme je už ani na naše děti.
Pokud přistupují partneři k partnerství "fatálně" (je nerozdělitelné) a je třeba vždy najít cestu, jak spolu setrvat - přijmout to nepříjemné a pečovat o vztah, pak mají větší šanci i ve vztahu setrvat a i jej vyléčit.
Může existovat i provázanost "manželů" ve stylu "rozšířeného sobectví na dvě osoby" a rozdělování lidí na my (rodina) a oni (zbytek světa). Vytváří pak spolu silnou vzájemnou  závislost a omezují schopnost "milovat" někoho dalšího mimo rodinu a paradoxně to podporuje soudržnost jejich rodiny. Nebezpečí této závislosti je v tom, že pak spolu mohou žít i partneři, kteří jsou jinak hodně vzdáleni jeden od druhého a partnerství se může proměnit v dobrovolné "vězení" dvou vyhořelých osob.
Problém vzniká i spojením člověka s vlastností "rozšířeného srdce" i mimo rodinu ("rodinou" je pro něj do jisté míry i celá společnost) se člověkem, který je vyloženě "rodinný typ".  Takové soužití je do jisté míry nekompatibilní a vyvolává v obou pocit nepochopení a křivdy a pokud nenaleznou formu přizpůsobení a kosenzu, tak je pro ně velmi obtížné pak spolu žít.