Dnes jsem byl na vycházce v parku pod Vítkovem a náhle jsem si všiml, že se proti mně řítí na skateboadu jedna mladá slečna a takovým zvláštním způsobem na něm poskakovala, že se jí dařilo během jízdy vykreslovat krásné kristiánky (rychlé střídavé obloučky). Když jsem se jí podíval do tváře, tak měla výraz naprostého štěstí a radosti.... Zůstal jsem stát a nemohl jsem se odpoutat od její rozradostněné tváře ..... Najednou mne polila taky radost a řekl jsem si, že ji zastavím a nabídnu ji obejmutí a tu radost s ní sdílel ještě hlouběji, ale má fascinace trvala příliš dlouho, tak než se zrodila tato myšlenka, abych ji mohl realizovat, tak už mne minula a hodně se ode mne vzdálila .. I tak jsem ji vděčný za tento doušek čiré radosti a zároveň si uvědomuji, že podobnou radost jsem už hodně dlouho nepotkal..... Radujeme se , když to jde ..