Vážení, ženy i muži, dost se kolem mne neustále objevují partnerské krize, které končí většinou bolestivým a komplikovaným rozchodem, který zanechá hluboký zářez v našem srdci a negativní zkušenost a strach v našich hlavách..... Některé ženy i muži už rezignují a rozhodnou se raději zůstat "sami".
Nebo si dovolují navázat jen krátkodobý a povrchní vztah a někdy dokonce hledají harmoničtější vztah u osob stejného pohlaví........... Jo milé ženy, nemáte to lehké s námi, ale ani my muži s Vámi..... Ale je smutno člověku samotnému .... a máme vlastně problém obě pohlaví .... Hodně si myslím, žen to je často způsobené nereálnými vzájemnými očekáváními o tom, jaký by měl být ten druhý a následnou snahou a vírou , že se nám ho podaří vychovat a "vylepšit" ..... málo máme rádi sami sebe a máme malou sebedůvěru .... a pak jsme hodně závislí na okolí a nejvíce na partnerovi a zákonitě i na jeho vlastnostech a zavíráme si ten životadárný proud lásky, který (pokud jsme ve stavu lásky a síly) tryská hlavně z nás ven a ti co jsou v naší blízkosti jsou jím omýváni, léčeni a vyživováni..... a když zvládnou svou jedinečnou cestu k vlastní lásce a síle, tak mohou zářit podobně jako můžeme zářit my a dávat nám to samé .......:-)